Karel Čapek  (1890 - 1938)

- nejvýznamnější představitel demokratického proudu české meziválečné literatury, autor světové proslulosti

Život     K. Čapek se narodil v Malých Svatoňovicích v podhůří Krkonoš, kde byl jeho otec lékařem. Studoval gymnázium (v Hradci Králové, Brně a Praze) a potom filosofii na Univerzitě Karlově v Praze, pak v Berlíně. Potom podnikl se svým bratrem Josefem studijní cestu do Paříže. Patřil k iniciátorům Almanachu na r. 1914. Krátce působil jako novinář v Národních listech, od r. 1921 v Lidových novinách; a to až do své smrti. Po mnichovské kapitulaci je Čapek napadán z pravých í levých pozic. To podlomilo jeho síly a o vánocích r. 1938 snadno podlehl nemoci a umírá.

Tvorba:  Dílo Karla Čapka rozdělíme pro přehlednost do několika vývojových období orientačně charakterizovaných časovým vyznačením.

1. Od počátků do r. 1921

V tomto období vyrůstá Čapkova tvorba z tzv. předválečné moderny. Novoklasicistické povídky Zářivé hlubiny (1916) a soubor novinářských próz Krakonošova zahrada (1918) psal společně se svým bratrem Josefem. Prvním samostatným dílem K. Čapka je povídková kniha Boží muka (1917), kterou později sám Čapek označil jako soubor "filosofických detektivek". Další kniha Trapné povídky (1921) přináší prosté, všední příběhy relativistického typu. Drama Loupežník (1920) se liší od předchozích děl - má charakter oslavy individuální vzpoury mladého hlavního hrdiny, ; především proti opatrnictví, pokrytectví a pohodlnosti. Vyznění však není zcela jednoznačné, i zde nacházíme rysy relativismu.

V tomto prvním období vznikly i překlady básní moderních francouzských básníků - Francouzská poezie nové doby; tato kniha měla pro vývoj naší poezie velký význam.

2. 1921 - 1927

Toto období lze charakterizovat jako období dramatických a románových utopií. Ve všech se čtenář setkává s nějakým převratným vynálezem a zároveň s jeho neblahými důsledky pro člověka. Čapek upozorňuje na možnost zneužití techniky, na zaostávání morálky ve vztahu k rozvoji techniky, varuje před katastrofou. Jsou to zejména hry R.U.R. (1921), Ze života hmyzu (1921), Věc Makropulos (1922) a Adam Stvořitel (1927) a romány Továrna na absolutno, (1922) a Krakatit (1924). Karel Čapek usiloval o to, aby jeho utopická tvorba byla přístupná všem. Myšlenkově vyznívají jeho díla jako odmítnutí radikálního přetvoření světa a zdůraznění drobné, každodenní práce a drobných objevů ve prospěch lidstva.

3. 1928 - 1933

Ve třetím období vznikají především díla drobnějších prozaických žánrů - krátké povídky, fejetony, sloupky a další novinářské útvary.

Jako krátké povídky pro noviny vznikly Povídky z jedné a druhé kapsy (1929). Velkou pozornost v nich věnoval Čapek jazykové a stylistické stránce. Vydává i několik knih cestopisných fejetonů (Italské listy, (1923), Anglické listy (1924), Výlet do Španěl (1930), Obrázky z Holandska (1932), Cesta na sever (1936) a knihy plné laskavé pozornosti k prostým věcem lidského života (O nejbližších věcech, Zahradníkův rok, Dášenka,čili život štěněte, Jak se co dělá, Marsyas (1931) a další).

4. 1933 - 1935

Ve čtvrtém období je stěžejním dílem románová noetická trilogie (noetika - nauka o poznání) Hordubal (1933), Povětroň (1934) a Obyčejný život (1934). Jednotlivé díly nejsou spojeny tematicky, ale filosoficky: řeší společný problém, zda je možno poznat pravdu o světě, o lidech i porozumět sobě samotnému.

5. 1935 - 1938

V pátém období vznikají díla, jimiž se Čapek snažil připravit a vyzbrojit českého člověka pro boj proti fašismu. Tento Čapkův postoj byl logickým vyústěním jeho demokratických a humanistických zásad, které zastával celý život. Filosoficky zaměřenou byla kniha fiktivních rozhovorů s prvním československým prezidentem - Hovory s T. G. M. (1928 - 35). Další knihy znamenaly výzvu k boji: byl to román Válka s mloky (1936), hra Bílá nemoc (1937) a další hra Matka (1938). Návratem ke každodennímu životu obyčejných lidí byl román První parta (1937). Posledním Čapkovým dílem, které již zůstalo nedokončeno, je Život a dílo skladatele Foltýna (1939). Je návratem k problematice poznatelnosti člověka, kterému se Čapek věnoval ve svém čtvrtém období (viz výše).

Význam:            Karel Čapek je jedním z nejpronikavějších českých myslitelských duchů 20. století, demokratem a humanistou. Jeho tvorba obsáhla všechny žánry; ty Čapek nejen rozvíjel, ale také významně obohatil myšlenkovým, jazykovým a stylistickým mistrovstvím. Rozvinul i literární a divadelní techniky, často uplatnil i své kreslířské nadání. Celá jeho tvorba směřuje k životu, k problémům doby, chce sloužit člověku i celému lidstvu. Svou tvorbou dosáhl světové úrovně. Jeho knihy byly přeloženy do mnoha světových jazyků, jeho hry byly a jsou hrány na četných světových jevištích. Je tvůrcem "sloupku", tvůrcem evropské varianty pragmatismu (filosofický směr amerického původu x počátku 20. století), propagátorem relativismu. S bratrem Josefem .byli tvůrci slova robot, které se stalo součástí mezinárodní slovní zásoby.


Poslední aktualizace (upload) této stránky: 1.1.1970 01:00:00; Stáhnutí této stránky: 26.4.2024 10:06:11 Design by ATom