|
||||
S bílou hůlkou tu dívka kráčí, ztracená v davu, bezmocně šlape po bodláčí, kdo jen jí podá ruku svou, a povede jí prázdnou tmou. Uprostřed lidí tu tiše kráčí, zmatená princezna, oči pláčí, tak moc by chtěla žít. Tajně si maluje barvy květů, k Bohu se modlí a modlí se k létu. Nepoznala nikdy pravou lásku, lidé kolem mají černou masku, otevírá světu srdce své a zoufale čeká - kdo jí chce. Jen černý kníže se jí dvoří a sleduje jí krok co krok, do dlaně dlaň tiše vloží a tak to trvá rok co rok. Není zbabělá nevzdává se naděje, večer na lůžku schoulená dotýká se rozkvetlé aleje. Každou noc má krásný sen, za ruku s chlapcem chodí ven, toulá se sluncem zmámená, oděnou světlem ji láska má. |
Je šílené probouzet se ze sna a nešťastně zas bloudit tmou, bezbranná na kolena klesla a odříkává modlitbu svou. Někdy mám pocit, že nerozumím jejím slovům, tajně za ní chodím a poslouchám ji znovu. Dnes už vím, že ztratila svou duši, nevěří mým slovům, když říkám jak jí to dnes sluší, je navždy ztracená, padá tiše ke dnu a na ¨její slova zmatená mám odpověď jen jednu. Neprobouzejte lásku, vždyť ona příjde sama, nepodceňujte lásku, ta jediná vás nechce zklamat. Chraňte si svoji čest a nebuďte slepí, nikdy se nenechte na zlou cestu svést a nedbejte na cizí klepy. |
|||
Věnování: |
||||
Pro nejsmyslnější ženu a mou životní lásku,která, i když o tom možná neví, mi pomohla vrátit se do života, ukázala mi, že život umí být krásný i když jsme v nesnázích, dodala mi nový rozměr života, mnohem širší, |
zajímavější,krásnější, dala mi vlastně vše, co jsem dosud nepoznal, pro ženu, jenž mě dokáže rozveselit,rozzlobit,roz...., jenž dokáže naslouchat nejen rozumem, -jenž miluji. "J." zůstraň vždy taková M. |
Poslední aktualizace (upload) této stránky: 1.1.1970 01:00:00; Stáhnutí této stránky: 25.4.2024 21:09:56 | Design by ATom |